Martin Demar - nejlepší trenér francouzské ligy 2013

 

 

 

 1.) Vyhrál jste prestižní anketu trenér roku ve Francii. Přibližte, prosím, výsledky Vašeho družstva v letošní a loňské sezoně..

V loňské sezoně jsme po základní části skončili na 5. místě. V play- off jsme vyřadili Cannes 2:1 na zápasy a v semifinále jsme narazili na Tours, které nás vyřadilo.V letošní sezoně jsme skončili po základní části na 3. místí, přestože nám federace odečetla 6 bodů z důvodu dluhu v účetnictví.   Těchto úspěchů jsme byli schopni dosáhnout, i přestože máme druhý nejmenší rozpočet ve francouzské lize.

 2.) Kdo ve Francii anketu trenér roku vyhlašuje a kdo v ní hlasuje?

Anketu trenér roku vyhlašuje Francouzská federace, hlasy dávají novináři a trenéři.

 3.) Jaké jste měl v anketě nejvážnější konkurenty?

Konkurenti jsou všichni trenéři klubů nejvyšší soutěže - PRO A. Mezi nimi například Paes z Brazílie, trenér z Cannes a Sete.

 4.) Vyhrál někdy tuto anketu zahraniční trenér?

To nevím, za poslední 3 roky co jsem v Nantes, vyhrál Laurent Tillie, Boris Grebenikov z Rennes a Olivier Lecat z Poitier, což jsou francouzští trenéři.

 5.) Jaké je ve Francii postavení volejbalu mezi ostatními sporty a jaká je úroveň nejvyšší francouzské soutěže?

Záleží na regionu Francie,v  Poitier, Tourcois a Rennes je volejbal hlavním sportem. Ale globálně házená a někde i basketball jsou populárnější.   Nejvyšší soutěž PRO A má výbornou úroveň, protože je hodně vyrovnaná a všech 14 družstev je kvalitních. Samozřejmě, že před francouzskou  ligou dominují ruská, polská a z poloviny italská.

 6.) Kolik trenérů působí v tamní nejvyšší soutěži?

Zahraniční trenéři jsou 2 Brazilci, Srb, Ital a naturalizovaný Rus. Takže je vidět, že je velmi těžké se sem dostat, protože francouzští trenéři si svá místa velmi dobře hlídají.

 7.) Máte nějaký trenérský vzor, někoho, kdo vás ve vaší trenérské kariéře ovlivnil?

Výborné vzpomínky mám na začátky v Olomouci, na Zdeňka Rychlého.

 8.) V čem spatřujete největší rozdíl v práci trenérů u nás a v zahraničí?

Myslím si, že tady je na trenéry mnohem větší tlak a jsou víc sledováni médii. Například jsem měl tu čest obědvat s prvním ministrem (  Jean-Marc Hero), tehdejším starostou města Nantes.Je to dáno větší profesionalizací celého prostředí i systémem. V zahraničí mají trenéři tu výhodu, že v těch nejlepších ligách mohou pracovat s tím nejlepším, co je na trhu. Mám možnost trénovat hráče různých národností, mezi nimi mnoho reprezentantů, což v Čechách možné není i z toho důvodu, že  cizinců mnohem méně. Na druhou stranu mají ale trenéři velkou zodpovědnost, první kdo dostává vyhazov je obvykle trenér, když se nedaří.

 9.) Jaké trendy pozorujete v poslední době ve světovém mužském volejbale?

Dalo by se najít mnoho aspektů. Ale hlavně se mi zdá, že za posledních deset let volejbal dost zrychlil a je silnější. Hraje se víc silově, hledají se čím dál tím větší a razantnější hráči. Jako příklad uvedu finále OH v Londýně, kde ruský team provedl změnu po 2 prohraných setech a dal středového hráče , který měří 217 cm hrát na post univerzála.Po těchto hráčích se požadují ale stejně technické dovednosti, jako po těch menších. Jeden příklad za všechny: před 15 lety jste našli v reprezentacích běžně univerzály pod 2m. Dnes je tu minimum malých (David Konečný), který je výjimečný hráč.

10.) Jaká je podle Vás příčina úpadku ,,české volejbalové školy,, a neúspěchů našich mládežnických reprezentací?

 Složité téma, o kterém by se dalo debatovat několik hodin a rozhodně nemá jednoho viníka. Nemyslím si, že najednou nám "nerostou" talentovaní hráči. Spíše zaostáváme podle mně v tom, jak je najít, přesvědčit a naučit je volejbal. Jde o celý systém, kde jsme dlouhou dobu byli polovičatí a stále nejsme na úrovni jiných zemí. Vidím to ve Francii. Tady ve Francii jsou střediska pro výchovu mladých volejbalistů,  největší je v Montpellier, dále v Bordeaux - kam půjde od příštího roku můj syn Lukáš ( 16 let) a menší např. v Dinard. Mají zde kadetskou a juniorskou základnu, takže mají z čeho vybírat. Všude jsou profesionální trenéři na plný úvazek.  Jde i o kluby v extralize, které až na výjimky nedávají tolik do výchovy mládeže. Nejde ani tak o peníze (i když amatér nikdy nemůže dělat práci naplno jako profesionál), ale hlavně o lidský materiál a v tom vidím největší problém. Obrovský nedostatek kvalitních, vzdělaných trenérů. Jak u mládeže, tak v seniorech. Zkrátka je to složitý problém, který rozhodně nepůjde vyřešit za jeden večer u piva

 11.) Jaké výzvy Vás profesně lákají? Nějaké vysněné angažmá?

Každý trenér má mít svůj cíl a za ním si jít. Můj cíl je jednou trénovat národní mužstvo a potom se pokusit dostat se do nejlepších lig.Polsko, Itálie, Turecko, Rusko.Láká mne vyhrát francouzský titul.

 12.) Kdybyste mohl něco vzkázat českým volejbalovým trenérům, co by to bylo?

Běžte do zahraničí. Není to jednoduché, já sám jsem začínal v průměrném klubu ve druhé lize a musel se propracovat. Ale pokud to někdo myslí s trenéřinou vážně, musí z Čech. Bohužel to tak je. Neříkám hned, ale po pár letech v Čechách bych takto určitě přemýšlel. Netvrdím, že  všude v zahraničí je všechno super, ale získané zkušenosti  jsou neocenitelné.