HLAVA, KRK A PÁTEŘ ČESKÉHO VOLEJBALU

Zpráva předsedy č. 14 ? Dobrovolnictví a systém odborných komisí v ČVS

V dnešní zprávě budu věnovat pozornost tomu, co bych nazval páteří českého volejbalu.

V Českém volejbalovém svazu zastává úlohu ?hlavy? Správní rada ČVS, tzn. úlohu statutárního a výkonného orgánu, který řídí činnost ČVS mezi zasedáními výboru ČVS. Správní rada ČVS je složená z respektovaných členů ČVS, kteří mj. stále pracují bez nároku na honorář!
Naopak plnění úkolů zabezpečuje sekretariát ČVS, který je tvořen placenými pracovníky ČVS. Představil-li jsem Správní radu jako hlavu, pak sekretariát je jakýmsi ?krkem?, který hlavou hýbe.
Pak je tu ovšem páteř českého volejbalu. Tedy ta oblast, kde necinkají velké peníze, kde ještě platí ideály, kde se tu a tam pracuje na koleně, ale s o to větší náruživostí, kde funguje zpravidla zdravý selský rozum, ale sem tam se vloudí nedokonalost či chyba, právě proto, že cit někdy přehluší věcnost?
Jedná se o práci dobrovolníků. Je patrné, že takový komplex jako Český volejbalový svaz s rozpočtem v desítkách miliónů a se zodpovědností za vytváření podmínek pro rozvoj všech forem volejbalu, zabezpečení státní reprezentace, za školení trenérů, rozhodčích, školitelů a dalších odborných volejbalových funkcionářů, musí stále více stavět svou činnost na práci placených zaměstnanců ? odborníků na důležité oblasti: volejbal mládeže, metodika, reprezentace ČR, ekonomika ČVS, mezinárodní činnost, registrační činnost atd.

Je ovšem potvrzenou praxí nejen ve volejbalu, ale v jiných sportech, a nejen v Čechách, nýbrž i v jiných státech, že sport se absolutně neobejde bez práce armády dobrovolníků. I taková monstr akce, jakou byla olympiáda v Londýně doslova stála na práci tisíců dobrovolníků, kteří byli mimochodem dojemní svou oddaností, ale o tom třeba v jiné zprávě. Působení dobrovolníků je základem činnosti ve sportovním prostředí a konkrétně v Česku přináší prokazatelně státu ekonomický zisk v miliardách Kč ročně. Ale rád bych se v dnešní zprávě věnoval především těm našim ? volejbalovým dobrovolníkům. Pracují v zásadě ve dvou úrovních:

1. celorepublikově v odborných komisích ČVS, přičemž Správní rada jmenuje předsedu a členy odborné komise k řízení jednotlivých oblastí činnosti. Na tyto komise má právo delegovat část svých pravomocí s tím, že SR plní úlohu odvolacího orgánu II. stupně,
2. regionálně v orgánech krajských a okresních struktur nebo v oddílech.

Když Správní rada schvalovala na minulém zasedání odměny některým komisím, kde na jednoho člena vyjde částka 3 ? 7 tisíc Kč za celoroční práci i za určitou míru zodpovědnosti, poněkolikáté jsem si uvědomil, jak nedoceněná je jejich práce. Částku kolem 5 000 Kč vydělávají někteří manažeři či bankovní úředníci za den, ligový volejbalista lepšího průměru za dva až tři dny, průměrný ligový volejbalista (často vedle jiné práce nebo vedle studia) za týden. Kolik času a nervů ve srovnání s tím obětuje regionální trenér, rozhodčí či funkcionář pro volejbal. Vše bez nároku na honorář! To vyžaduje od těchto lidí určité lidské kvality, které jsou k nezaplacení. Ano, jsou to služby k nezaplacení, protože Český volejbalový svaz a ani žádný jiný svaz nemá na to, aby zaplatil všechny, a přitom se český volejbal bez nich neobejde.
Jak se tedy odvděčit těmto lidem?

Problematika ?dobrovolnictví? ve sportu se objevuje na nad-svazové úrovni. I jiné svazy a střešní tělovýchovné organizace si kladou otázku, jak zlepšit podmínky pro práci dobrovolníků.  Jsou tu náměty, co udělat, aby občané měli možnost se do soustavné dobrovolné práce ve sportu aktivně zapojit, měli vytvořeny podmínky pro práci, byli vzděláni a vybaveni znalostmi, nenesli neúměrné riziko a byli přiměřeně motivováni. Papír snese všechno a takové náměty se dočtete i ve Státní koncepci rozvoje sportu, ale zdá se, že současná politická reprezentace nejen neuvažuje v dlouhodobém horizontu (ani v situaci posledních dnů a týdnů nemůže), ale bohužel ani ve střednědobém. Realita je taková, že sportovní prostředí neví, s jakou státní podporou může pro rok 2013 počítat, a návrh Zákona o sportu (kde se rozvoji dobrovolnictví konkrétně hovoří) leží už rok na cestě mezi MŠMT a vládou. Uvádím to proto, že cíle v oblasti dobrovolnictví by nutně znamenaly úpravu legislativy ČR, kterou mimo jiné doporučuje Evropská komise a poukazuje na dobré příklady v Evropě.

Koncepce státní podpory sportu v České republice sice konstatuje: ? ? Řešit se musí i otázka odpovědnosti jak jedince, tak i organizace, která jeho služeb využívá. Je potřebné zcela nově nastavit sociálně-ekonomické podmínky pro práci dobrovolníků tak, aby vznikla pozitivní motivace zájemců pro práci v této veřejně prospěšné činnosti. Do budoucna by bylo vhodné zvážit i případné úpravy v daňové oblasti využívané již v šesti zemích EU. Nezbytnou součástí obnovy této oblasti musí být společenská osvěta a rozhodnější politická podpora??.

Ale než situace v ČR dospěje od podobných deklarací k činům, nečekejme a radši popřejme našim volejbalovým dobrovolníkům elán do další práce, idealismus a zanícení, a vzdejme hold a úctu jejich práci na všech úrovních, protože v některých případech je to jediný důvod, proč svou práci dělají: dobrý pocit, umožněme jim ho alespoň vyjádřením vděčnosti a uznání za jejich práci ?

V Praze, dne 30.10.2012, Zdeněk Haník, předseda ČVS