CERTIFIKACE MLÁDEŽNICKÝCH TRENÉRŮ...

Zpráva předsedy ČVS č. 4: Certifikace trenérů mládeže ČVS

Vážení volejbalisté!

Opakovaně jsem zaregistroval signál, že volejbalové hnutí by chtělo být ještě důkladněji informováno o krocích vedení ČVS.
Měl jsem a mám za to, že počet i aktuálnost článků z jednotlivých dílčích úseků činnosti na webu ČVS je dostatečná. Připouštím ovšem, že členové hnutí mohou mít vlastní představu o způsobu předkládání informací a té vycházím vstříc.
Rozhodl jsem se v pravidelných týdenních příspěvcích objasňovat a zdůvodňovat kroky či postupy, resp. dodat k původním zprávám od příslušných zodpovědných pracovníků ČVS patřičné vysvětlení. Rád bych dodržel úterní termín, který jsem po dobu pěti let s neúprosnou pravidelností rezervoval pro metodický web Volejbalové akademie.

Začínám hojně diskutovaným tématemcertifikace mládežnických trenérů.
Připomínám, že web ČVS je určen pouze ke zveřejňování oficiálních názorů ČVS, a tudíž se vyvaruji jakýkoliv subjektivních pocitů či dojmů. Byť budu volit volnější a čtivější formu, všechny prezentované názory jsou v souladu s usneseními SR ČVS.
Certifikace trenérů mládežnického volejbalu není obvyklou formou zkoušky, ale dialogem na patřičné úrovni teoretické erudice a praktických zkušeností ve volejbalu. Má však svůj přísně vymezený režim daný Přílohou č. 6 prováděcího předpisu ?Školení trenérů v ČVS ke směrnici č. 08/2011 ?Školení a jmenování trenérů, rozhodčích a školitelů v ČVS.
Uchazeči z řad trenérů SpS a SCM předkládají k certifikačnímu řízení po dostatečně dlouhé přípravě vlastní text, který pak při certifikačním řízení sami interpretují. To vylučuje obavu z přehnaného teoretizování nebo lpění certifikační komise na nějaké vlastní teorii. Jde tedy o to, jak kvalitně promyslel uchazeč vlastní text a jak dokáže naznačit využití ve vlastní praxi. Celý certifikační proces je motivován snahou vedení ČVS překonat trenérskou volejbalovou zaostalost oproti vyspělým volejbalovým státům. Klade se důraz především na tyto trenérské kvality:

• znalost principů nácviku a tréninku volejbalových dovedností,
• pochopení souvislostí herního děje, strategie a taktiky,
• schopnost stanovení výběrových kritérií pro herní funkce,
• didaktická vybavenost (formy a postupy učení),
• vedení družstva v zápasu (koučování),
• znalost kondičních souvislostí herního výkonu,
• pochopení psychologických souvislostí herního výkonu.

Certifikace není jediným spásonosným řešením problémů české volejbalové odbornosti, ale signalizuje schopnost trenéra se teoreticky připravit a převést připravené teoretické postupy do praxe. A hlavně: certifikace je určena těm trenérům SpS a SCM, kteří sami dobrovolně chtějí zvyšovat své nároky na sebe. Její absolvování není podmínkou další práce v SpS a SCM. Ano, není důvod zastírat, že certifikovaný trenér mládeže ČVS a potažmo oddíl, který tohoto trenéra zaměstnává, získávají úspěšným absolvováním certifikačního řízení jisté výhody. Pokládám to za logické: kdo se chce zlepšovat, zvýšit nároky na svou práci, nechat na sebe působit zvýšené nároky příslušných svazových trenérů mládeže ČVS, má právo očekávat i jisté výhody.
Těmito výhodami jsou zvýšená péče svazových trenérů, pravidelné doškolování, a především profesionální smlouva přímo s ČVS. Naopak: pro koho je proces certifikace přílišným břemenem, bude pokračovat ve svém vlastním modelu práce, i tak je jeho činnost pro svaz potřebná a oceňovaná, jelikož na dotačním systému mládežnického volejbalu (Program II MŠMT) se nic nemění, pouze se vyvíjí smluvní a bodované požadavky.

Čtenář jistě pochopí, že jsme společně se svazovými trenéry zodpovědní volejbalové obci za vydávání finančních prostředků a kterýkoliv člen SR nebo Výboru ČVS má právo mi jako předsedovi položit otázku, jak zdůvodním finanční výdaje na smlouvy s některými oddílovými trenéry. A moje odpověď je nachystána: zvyšujeme rozpočet ČVS, zvyšujeme nároky na trenéry, protože ?nám v mezinárodní konfrontaci ujel vlak? a zvyšujeme jejich finanční ohodnocení.
Prakticky to znamená, že vedení ČVS chce podpořit certifikované trenéry jednak nadstandardní péčí o jejich vzdělávání, jednak poskytnutím profesionální smlouvy s ČVS s příslušným finančním ohodnocením. Zároveň chce mít vedení ČVS možnost zvyšovat tlak na tyto trenéry. Kvalitní trenéři mají být schopni pracovat pod tlakem a s vědomím vysokých nároků na ně kladených, ale zároveň mít slušné ohodnocení. Takové hledáme a jedním z instrumentů tohoto hledání je trenérská certifikace.

Tato cesta se mi zdá pochopitelná, zdůvodnitelná a pro volejbalové hnutí srozumitelná.

V Praze, dne 20. 8. 2012, Zdeněk Haník (hanik@cvf.cz)