Legislativa u mládeže...

Zpráva předsedy č. 11 - Legislativní normy v mládežnickém volejbalu ?

Správní rada ČVS bude na svém příštím zasedání projednávat dvakrát odloženou směrnicí Statut sportovních středisek a sportovních center mládeže (dále SpS a SCM). Důvodem dvojího odložení byl mimo jiné fakt, že se k takovému dokumentu vyjadřuje větší množství skupin v rámci svazu (svazoví trenéři, trenérské rady dívek a chlapců, rada mládeže, legislativní komise) a v neposlední řadě Správní rada ČVS a to trochu komplikovalo časový plán projednávání.
Na druhé straně existovala společná vůle nespěchat se schválením vzhledem k důležitosti dokumentu. Nyní je snad připraven k relativní spokojenosti všech a Správní rada, by neměla mít důvod jej nedoporučit Výboru ČVS ke schválení. V souvislosti s tím jsem se rozhodl svou jedenáctou zprávu věnovat legislativě v oblasti mládežnického volejbalu.

Jak známo byly v letech 2011 a 2012 projednány a schváleny Výborem ČVS změny v některých svazových směrnicích (popřípadě vypracovány směrnice nové) a Konferencí ČVS (dokonce nadvakrát ze známých důvodů) i inovované Stanovy ČVS. V krátkosti je třeba připomenout hierarchické úrovně vytvářených dokumentů.

• Směrnice (schvaluje Výbor ČVS)
• Prováděcí předpisy (schvaluje Správní rada)
• Rozhodnutí Správní rady
• Návrhy či rozhodnutí svazových trenérů mládeže v rámci přenesené kompetence SR

Z toho, kdo schvaluje příslušný dokument, je patrné, že kromě Stanov ČVS jsou směrnice hierarchicky nejvyšší legislativní normou v ČVS. Na druhé straně potřebují jak SR, tak svazoví trenéři mít určitou míru operativnosti v řešení aktuálně vzniklých situací nebo problémů v oblasti mládežnického volejbalu. V takových případech rozhoduje operativně SR, popřípadě svazoví trenéři v rámci svého pověření SR.

Mládežnické oblasti se dnes optikou legislativy věnuji právě proto, že právě legislativa v minulosti byla v oblasti jednoho z nejdůležitějších segmentů českého volejbalu poměrně chudá. Prakticky jedinými směrnicemi v minulé dekádě byly Směrnice o přechodu hráčů do SCM z roku 2001 (a ta už nejméně pět let není v souladu s realitou) a Směrnice k podpoře reprezentace z roku 2006, která je primárně zaměřena na reprezentaci ČR, ale s mládežnickou složkou zásadně souvisí.
Z toho důvodu bylo třeba vytvořit předpisy, které by jasně na jedné straně umožnily řídit se v oblasti mládežnického volejbalu jistými pravidly a na druhé straně vymezily prostor ať už současnému nebo jakémukoliv dalšímu vedení ČVS pohybovat se v něm a podle priorit, které si jakékoliv vedení ČVS stanoví, rozhodovat.

Jako příklad poslouží právě zmiňovaná směrnice Statut Sportovních středisek a Sportovních center mládeže. Není jednoduché s jistotou rozhodnout, co je úplně správný krok v oblasti mládežnického volejbalu například z hlediska počtu podporovaných SCM a jejich vztahu k mládežnické reprezentaci ČR, dále z hlediska stanovení priorit a pořadí důležitosti jednotlivých parametrů pro následné rozdělovaní finančních prostředků. Rozhodně odmítám jednoznačný názor, že experiment předcházejícího vedení s účastí družstva juniorů ČR v extralize byl chybný nebo, že současný model je jediný správný. Jde o to, aby byly definovány základní pojmy, kategorie, vztahy, souvislosti a priority, v jejichž vymezeném rámci se ten, kdo rozhoduje, může pohybovat. Zmíněná směrnice (Statut SpS a SCM) mimo jiné definuje:

• základní pojmy v systému SpS a SCM
• cíle a poslání SpS a SCM
• na co je činnost SpS a SCM zaměřena
• formy (například u SpS oddílové SpS, svazové SpS a projekt Lvíčata)
• organizační strukturu systému SpS a SCM.
• systém smluvních a bodovaných požadavků oddílových SpS a SCM
• podmínky pro zařazení oddílu do systému SpS a SCM
• personální zabezpečení SpS a SCM
• podmínky pro zařazování hráčů do SpS a SCM
• financování oddílových SpS a SCM
• vyúčtování dotací

Nejde o to, aby legislativní norma byla ?kamenná? a neměnná a svazovala ruce řídícím pracovníkům. Vývoj může změnit pohled na tuto problematiku, strategie dotací MŠMT může doznat změn a bude nutné upravovat. Ovšem případná práce na úpravách by byla již nesrovnatelně snazší, než byla letos, kdy se norma rodila a bylo třeba terminologii a úhly pohledu různých zájmových skupin, alespoň systémově sjednotit.

A tak byly v letech 2011 a 2012 postupně vypracovány a schváleny:

• Směrnice č. 13 Statut Krajských center mládeže (účinný od 20. 7. 2011)
• Směrnice č. 14 Statut Rady mládeže (účinný od 20. 7. 2011)
  • Statut Trenérské rady dívek
  • Statut Trenérské rady chlapců
  • Statut Komise mládeže

Dále byly schváleny úpravy ve směrnicích nebo přílohách týkající se mládežnického volejbalu:

• Směrnice č. 6 Přestupní řád volejbalu, příloha č. 2 Stanovení výše odstupného
• Směrnice č. 5 Registrační řád volejbalu, příloha č. 1 Poplatky v registračním řízení: Mládež do 12 let poplatek neplatí.
• Směrnice č. 6 Přestupní řád volejbalu, příloha č. 1 Poplatky v přestupním a hostovacím řízení: Mládež do 12 let poplatek neplatí.
• Směrnice č. 10 Licenční příspěvky v ČVS: mládež do 12 let LP neplatí
• Směrnice č. 8 Školení a jmenování trenérů, rozhodčích a školitelů v ČVS
  • Prováděcí předpis Školení trenérů v ČVS: příloha č. 6 Zásady certifikačních seminářů
  • Součástí Rozpisu soutěže ČVS 2012-2013 je příloha č. 2: Zásady povinné péče o mládež v oddílech, jejichž družstva dospělých hrají soutěže řízené ČVS

Ke schválení jsou připraveny nebo se připravují:

• Směrnice č. 17 Statut sportovních středisek a sportovních center mládeže
• Směrnice č. 18 Statut vrcholových sportovních center

Kromě výše zmíněných ?tvrdých norem? dochází k rozhodnutí SR, na základě návrhů svazových trenérů mládeže. Takovým případem je třeba návrh svazových trenérů mládeže o zřízení Fondu podpory žákovských družstev nezařazených do systému SpS. Návrh v rámci finanční podpory družstev elementárního volejbalu projednala SR ČVS a posléze po projednání schválila v rámci ?Zprávy o činnosti ČVS za uplynulé období? Konference ČVS v listopadu 2011. Stalo se tak v souladu se schváleným rozpočtem ČVS.

Než dnešní zprávu uzavřu, rád bych z důvodu srozumitelnosti uvedl jeden příklad: Představme si například hypotetickou situaci, že budeme chtít v systému SpS měnit strukturu bodovaných požadavků nebo upravovat jejich váhu s ohledem na rozdělování finančních prostředků. Jak známo bodované požadavky stanoví podmínky bodování oddílových SpS a SCM podle výsledků jejich práce v konkurenčním prostředí. Jsou to zejména:

• počet vychovaných mládežnických reprezentantů,
• počet vychovaných seniorských reprezentantů,
• výsledky družstev v celostátních soutěžích,
• velikost mládežnické základny u SpS (podle Volejbalového informačního systému),
• plnění pohybových a somatických norem hráčů,
• dosažení odborné kvalifikace ?Certifikovaný trenér mládeže ČVS?,

Tak, a nyní rozvíjejme tuto hypotetickou situaci.Určitě si lze například představit, že vývoj volejbalu v Česku s ohledem na mezinárodní kontext si může vynutit jisté změny. Kdo však bude chtít v souvislosti s tím upravovat ?bodované požadavky?, bude tak muset činit s ohledem na definované cíle a dílčí úkoly systému SpS, které nikdy předtím na úrovni směrnice definovány nebyly, jsou to například pro SpS:

• vyhledávají talenty pro vrcholový volejbal,
• realizují činnost v tréninkovém procesu a účastí v žákovských soutěžích kraje, Mistrovství republiky a Českého poháru,
• připravují hráče a hráčky na režim vrcholového sportovce,
• pracují v souladu se smluvními a bodovanými požadavky SpS,
• zvětšují členskou mládežnickou základnu v daných věkových kategoriích.

Samozřejmě nelze vyloučit ani fatální změny v systému dotačních programů MŠMT, které by si mohly třeba vynutit i zásadní úpravu této legislativní normy, ale i tak by jak struktura a kategorizace, tak terminologie dokumentu byly použitelným východiskem pro další práci.

Možná, že bychom v jednotlivých směrnicích či předpisech ČVS našli další souvislosti s mládežnickým volejbalem, ale chtěl jsem v dnešní zprávě především zdůraznit vznik zásadních dokumentů z období posledních dvou let. Navíc by bylo korektní úplným závěrem ocenit práci všech zapojených skupin i jednotlivců, ale především svazových trenérů mládeže a legislativní komise.

V Karlových Varech, dne 9. 10. 2012, Zdeněk Haník, předseda ČVS