Sportovní legendy- Lance Armstrong

  P r á z d n i n o v á   m o t i v a c e .......

Lance Armstrong:

"Boj, který stál za to"

Lance Armstrong je jeden z nejúspěšnějších cyklistů všech dob. Přesto má příběh, který se idealizované představě dokonalého hrdiny vzdaluje na světelné roky. Co vše musel překonat, aby dosáhl svého cíle?

Když Lance Armstrong přebíral čestný doktorát z Tuftovy univerzity, řekl: ?Pro člověka, který sotva dokončil střední školu, je neuvěřitelně ironické obdržet takovou poctu.?

?Cítím, že mám mnoho společného se studenty i když je mi 35 let?, pokračoval, ?protože jak oni tak i já vždy směřujeme k novým horizontům.? Lance se zabýval profesionálním sportem 20 let a podle jeho slov uměl jen jedno - trápit své tělo na kole. Jeho životní příběh mnoho lidí vnímá jako spanilou jízdu za úspěchem lemovanou žlutými trikoty a kroky na stupínky vítězů. Přesto existuje druhý, naprosto odlišný příběh. Jiný horizont, ke kterému se Lance zoufale snažil dostat. Horizont slibující boj o život, přežití a opětovný comeback.

V roce 1996 uslyšel z úst doktora zdrcující zprávu: ?Máte rakovinu varlat pane Armstrongu.? Nic, o čem by pětadvacetiletý kluk z Texasu chtěl mluvit. Poté, co v prosinci dokončil chemoterapii, si nebyl jistý, jestli se vůbec dožije roční kontrolní prohlídky.

Uběhlo dlouhých 18 měsíců od okamžiku, kdy z úst doktora zazněl hrůzu nahánějící verdikt a Lance si ani jednou nesedl na kolo. Přesto v roce 1998 dal slib, že se vrátí zpět na vrchol. ?Když jsem se rozhodl pro návrat, neexistovaly žádné záruky. Vytvořil jsem nový tým a začal trénovat. Myslel jsem si, že když jsem z těla kompletně vymýtil tu děsivou nemoc, tak se vrátím na závodní dráhu a ihned vyhraji. Měl jsem metastáze v břiše, plicích a na mozku. Říkal jsem si - zbavím se všeho toho svinstva a vyhraji všechno. S takovým postojem jsem trénoval.?

Realita byla ale taková, že nevyhrál. Ještě hůř, úplně ztratil lásku ke sportu a ke kole. Nelíbila se mu jeho práce. Nelíbila se mu Evropa, kde trénoval. Vzdal to a na jaře roku 1998 se vrátil domů. Toto je příběh, který nikdo nevypráví. ?Byl jsem rozhodnutý, že s ježděním nadobro končím. Začal jsem se poflakovat s kamarády, pít pivo a hrát golf. Byl to způsob života, který neměl nic společného s životným stylem vrcholového atleta.? Až mu jednoho dne dobrý přítel řekl: ?Nemůžeš takhle skončit. Vrať se na kolo a dotáhni alespoň tento rok. Dal jsi slib svému týmu a lidem, kteří porazili rakovinu. Musíš dokončit alespoň tento rok.?

Díky tomu se Lance vydal do odlehlého tréninkového střediska Boone v Severní Karolíně. Byl tam jen on, kouč a kamarád. Po prvních osmi dnech trénování v 4 °C a silném lijáku se znovu zamiloval do kola. ?Teprve v tom okamžiku začal můj opravdový comeback. Zbytek je historie.?

Koncem roku 1998 se zaměřil na jediné - největší cyklistický závod na světě. ?Nejsem si jistý jakým způsobem jsem se dostal z postoje nevím jestli vůbec chci ještě závodit k co takhle vyhrát největší závod světa? Ale udělal jsem to. Všechno bylo o risku, o přijatých výzvách.? Přesto to pro něj bylo klidné období. Protože od něj nikdo moc nečekal a navíc sám nevěděl, čeho bude schopný, neexistoval žádný tlak ani stres.

V letech 1999 až 2005 patřil první stupínek na Tour de France právě Lanci Armstrongovi. Sedm titulů v řadě na nejtěžším cyklistickém závodě světa po vítězství nad rakovinou. Lance Armstrong splnil svůj slib. Dokončil tréninkový plán na rok 1998 a jakmile se znovu zamiloval do svého poslání, úspěch byl nevyhnutelný.

Další motivační příběhy si můžete přečíst na webu

www.barevnyminivolejbal.cz